Zakázaný Jasenovac, popis dění na severu Kosova, elektřina, zemědělství. Srbský týdeník #23

08.08.2022

Přinášíme pravidelný souhrn toho, co se v uplynulém týdnu stalo v Srbsku a na poli česko-srbských vztahů. Srbský týdeník #23.

PDF verze Srbského týdeníku ZDARMA ke stažení ZDE:

  • Co se dělo na severu Kosova? Většina českých médií v minulých dnech psala a mluvila o dění v severní části Kosova a Metohije, kde žije srbská většina. Bohužel šlo o velmi zavádějící nebo zcela nepravdivé informace. Příčinou sporu byl plán Přištiny o zákazu osobních dokladů a registračních značek automobilů vydaných Srbskou republikou. Albánská moc zároveň na sever vyslala desítky obrněných vozidel a stovky po zuby ozbrojených těžkooděnců. Srbská populace neměla jinou možnost, jak se bránit diskriminačnímu plánu, než zablokovat silnice, aby tyto ozbrojené jednotky nemohly projet. Nelze totiž zapomenout na to, že Srbové, kteří obývají sever Kosova, nemají žádnou svoji policii ani bezpečnostní složky. Působí tam pouze albánská policie, takže barikády jsou jediný způsob obrany. Priština nakonec na základě tlaku USA od plánu ustoupila a prozatím jeho naplnění o měsíc odložila. Srbský prezident Aleksandar Vučić v projevu občanům především prosil o zachování míru za každou cenu. Česká média ovšem citovala pouze malou část tohoto vystoupení, ve kterém Vučić uvedl, že pokud by se Albánci přece jen rozhodli nejít mírovou cestou a vyhánět nebo dokonce vraždit Srby, pak Srbsko nenechá své občany ve štychu a zvítězí. Připomeňme, že jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova neuznává půlka zemí světa a podle mezinárodního práva patří území Kosova a Metohije Srbsku.
  • Zdražení elektřiny. Srbové si od prvního září připlatí za elektrickou energii. Zdražení bude ovšem naprosto minimální a proti cenám elektřiny v České republice až směšné. Cena vzroste o 6,5 procenta bez DPH. Podle nedávného prohlášení prezidenta Vučiće mají vzhledem k aktuální ceně elektřiny na burze 540 EUR za MWh srbští občané elektrickou energii 14x levnější. Největší tíhu současné energetické krize převzal na svá bedra srbský stát, který cenu reguluje a doplácí výrazné rozdíly za část elektřiny, kterou musí kupovat na burze, protože stát kvůli velkému suchu a nedostatku vod v řekách nevyrobí tolik elektřiny, kolik by potřeboval. Zdražení se bude týkat i plynu, tam půjde o zhruba 9 procent. Platí tedy, že Srbsko patří k zemím, které mají bezkonkurenčně nejnižší ceny energií v Evropě.
  • Horor s názvem Jasenovac. Mezi Srbskem a Chorvatskem se nedávno rozhořela diplomatická roztržka. Důvodem byl zákaz návštěvy památníku na místě bývalého koncentračního a vyhlazovacího tábora Jasenovac v Chorvatsku. Vláda v Záhřebu rozhodla nepustit srbského prezidenta do země s důvodem, že by tam údajně vyvolal chaos. Srbská strana reagovala, že Vučić chtěl jako první srbský prezident v historii navštívit místo největšího srbského utrpení, vzdát úctu obětem a položit u památníku květiny. Téma žije v chorvatských i srbských médiích do dneška. Šokující zprávou bylo prohlášení nejvyšších představitelů chorvatské katolické církve v čele s kardinálem Josipem Bozanićem, kteří v otevřeném dopise patriarchovi Srbské pravoslavné církve de facto popřeli existenci dvou koncentračních táborů Jastrebarsko a Sisak, ve kterém chorvatští ustašovci mučili a zabíjeli srbské děti. Chorvatská biskupská konference tvrdila, že šlo o sirotčinec, kde se jeptišky s příkladnou křesťanskou láskou staraly o děti, krmily je a léčily. Jak takové "léčení" probíhalo, se mohli na vlastní oči přesvědčit čeští diváci koncem června v Praze na české premiéře filmu Dara z Jasenovce (více informací ZDE).
  • Zlepšování vztahů s Černou Horou. Po nástupu nového černohorského premiéra Dritana Abazoviće k moci začalo i dlouho vytoužené oteplování vztahů se Srbskem, které byly v minulých letech dosti chladné. Nový šéf vlády v Podgorici zvolil cestu, že vždy je lepší zasednout ke společnému stolu než si posílat vzkazy přes média. Dritan Abazović dorazil do Bělehradu na oficiální návštěvu, kde jednal s nejvyššími státními představiteli. Již před tím dorazil do severomakedonského Ohridu na summit iniciativy Otevřený Balkán, kde nevyloučil možnost přidružení Černé Hory k k tomuto projektu. Konkrétním důkazem sbližování obou zemí, které ještě před 16 lety tvořily jeden stát, byl podpis dohody mezi Srbskou pravoslavnou církví a vládou Černé Hory. Smlouva zajišťuje Srbské pravoslavné církvi, že všechny její kostely a kláštery na území Černé Hory zůstanou i nadále ve vlastnictví srbské církve. Dlouho očekávanou dohodu podepsal patriarcha Srbské pravoslavné církve Porfirije a černohorský premiér Dritan Abazović.
  • Nová vláda na obzoru. Srbsko by mělo v horizontu týdnů mít novou vládu. V uplynulém týdnu došlo k ustavujícímu zasedání parlamentu a volbě jejího šéfa, kterým se stal Vladimir Orlić ze Srbské pokrokové strany. Volby se sice konaly na počátku dubna, ale pro množství stížností ze strany některých opozičních stran se musely na desítkách míst opakovat. K ustavení nového složení Národního shromáždění tak došlo po skočení všech procedur ze strany státní volební komise. Během následujícího zhruba týdne se očekává oznámení prezidenta Vučiće, kdo bude pověřen sestavením vlády a tedy i novým premiérem. Přestože by díky většině hlasů mohla vládnout jeho Srbská pokroková strana sama, je jisté, že kabinet bude tvořen širokou paletou stran, jako tomu bylo i dříve. Žádná jména budoucího premiéra ani ministrů nejsou oficiálně známá, ale očekává se, že u velké části ministerských postů dojde k obměně.
  • Zemědělství trpí suchem. Srbsko sužují tropická vedra, která činí problémy nejen citlivější a starší části populace, ale ohrožují i sklizeň důležitých plodin. Tamní experti se obávají především o kukuřici, která se v Srbsku pěstuje na rozloze téměř milion hektarů s tím, že výnosy budou nižší dle odhadů minimálně o 1,5 tuny na hektar. Podobně ohrožena je také úroda sóji a ovoce (Srbsko je největším světovým producentem malin), naopak hojně pěstovaná slunečnice je vůči vedrům i suchu nejodolnější. V Srbsku pracuje v zemědělství okolo 16 procent populace, což je desetkrát více než v České republice.