Velké vítězství, západní tlak na Bělehrad či americká “facka” Prištině. Srbský týdeník #21

15.04.2022

Přinášíme pravidelný souhrn toho, co se v uplynulém týdnu stalo v Srbsku a na poli česko-srbských vztahů. Srbský týdeník #21.

PDF verze Srbského týdeníku ZDARMA ke stažení ZDE:

  • Srbští voliči promluvili. V Srbsku se nedávno konaly dlouho očekávané prezidentské, parlamentní i lokální volby v řadě měst. Dosavadní prezident Aleksandar Vučić slaví historický úspěch, kdy pro svůj druhý mandát byl opět zvolen již v prvním kole a tentokrát s výrazně lepším výsledkem než v roce 2017. Vučić získal 60,4 procenta hlasů voličů a volby vyhrál, aniž by bylo nutné vypisovat druhé kolo. Zbylých 39,6 procenta získalo ostatních sedm kandidátů v součtu. Mluví to o mimořádné podpoře, které se aktuální prezident v Srbsku těší. Vučićovi k jeho vítězství gratulovali státníci napříč světem, od západu na východ a nechyběli představitelé Evropské unie. Parlamentní volby s přehledem vyhrála Srbská pokroková strana (Srpska napredna stranka, SNS), kterou založil právě Aleksandar Vučić. Přes vysokou podporu SNS se jako v předchozím období očekává vytvoření koaliční vlády se začleněním i menších stran. Boj se svedl o hlavní město Bělehrad, kde SNS také vyhrála, ovšem s těsnějším výsledkem. Přesto má vysoké šance sestavit funkční koalici i na bělehradské radnici. V celkovém pohledu je jasné, že Srbsko bude stabilně pokračovat v dosavadní politice masivních investic, budování infrastruktury, podpoře příchodu velkých zahraničních společností a fabrik, široce rozkročené zahraniční politice i cestě k Evropské unii.
  • Armáda dál posiluje. Srbská armáda jedná o nákupu 12 bojových letounů Rafal od francouzského výrobce. "Už rok jednáme o nákupu těchto nových letadel a plánujeme také nákup dalších 12 použitých letadel z jiné země," sdělil prezident Vučić. Srbové už před třemi lety z Francie koupili raketové systémy země-vzduch Mistral. Co se týče obnovy armády, v roce 2016 byly pořízeny helikoptéry od Airbusu. Kontrakt na stíhačky a bombardéry zatím podepsán nebyl, experti na srbském ministerstvu obrany zvažují několik možných nabídek. Ve hře je prý také evropské konsorcium Eurofighter, ale nelze vyloučit, že své nabídky předložili Bělehradu i další výrobci. Stát zvažuje i obměnu dalšího typu letadel, aby nahradil zastaralé stroje vyrobené v tehdejší Jugoslávii. Pořízení nových letounů bude znamenat technologický skok srbského vojenského letectví, který zemi přinese lepší ochranu vzdušného prostoru, efektivnější "air policing", výkonnější zbraně a vyšší rychlost reakce. Bělehrad nakupuje pro armádu jak na Západě, tak v Rusku i Číně. Dodávky z Ruska jsou do budoucna otázkou vzhledem k situaci na Ukrajině. Číňané teď dodávají Srbům raketový systém protivzdušné obrany FK-3. Jde o objednávku domluvenou a zaplacenou před třemi lety. Potvrzuje se, že Srbsko v posledních letech diverzifikuje a modernizaci armády provádí prostřednictvím nákupů napříč světem.
  • Priština dostala "facku" z USA. Představitelé kosovsko-albánské moci na Kosovu a Metohiji dostali pro ně nepříjemnou zprávu od americké vlády. Jde o tradiční zprávu ministerstva zahraničí USA o stavu lidských práv. Priština je v ní obsáhle zmíněna a tamní vládě je vytýkáno především, že etnické menšiny (tedy Srbové) čelí diskriminaci, násilí a hrozbám násilí. Dále se ve zprávě mluví o omezování svobody tisku a nevymahatelnosti práva. Konkrétně je zmíněn případ středověkého srbského kláštera Visoki Dečani, který se před lety obrátil na Ústavní soud s žádostí o uznání vlastnictví 24 hektarů pozemků v okolí kláštera. Místní albánské orgány totiž dlouho tvrdí, že to klášteru nepatří, přestože jde o jeho půdu po mnoho staletí. Soud už v roce 2016 rozhodl o tom, že pozemky klášteru skutečně patří, ale kromě tohoto sdělení v rozsudku se v realitě nic nestalo. A za to Američané ostře Prištinu kritizují.
  • Desetkrát víc peněz z EU. V Bělehradě se konala konference o Evropské unii, na které s několika důležitými vzkazy vystoupil zástupce Delegace EU v Srbsku Nikola Bertolini. Vyzval politické lídry, aby svou vizi evropské integrace dávali najevo jasněji a podnikali odvážnější kroky. Poukázal též na obrovský rozdíl v toku finančních prostředků z Bruselu do zemí, které jsou členy EU a těch, které mají zatím status kandidáta na členství. "Až bude Srbsko v EU, doufám, že za pět let, ale neberte mě za slovo, bude z EU dostávat desetkrát víc prostředků, než je tomu dnes," řekl Bertolini. Na konferenci se též debatovalo o zhoršujícím se obrazu EU na západním Balkáně, o důvodech, proč se rozšiřování EU v jihovýchodní Evropě dostalo do patové situace, o bezpečnostních a integračních problémech EU či angažovanosti Spojených států amerických v regionu západního Balkánu.
  • Srbsko v OSN podpořilo Západ. Představitel Srbska při OSN na zasedání Valného shromáždění hlasoval s většinou západních států a podpořil dočasné suspendování Ruska z Rady OSN pro lidská práva. Politické vedení Srbska je v posledních týdnech pod mimořádným tlakem západních představitelů kvůli válce na Ukrajině. Jak známo, Srbsko má historicky blízké vztahy s Ruskem a po zahájení ruského útoku oznámilo, že odsuzuje porušení teritoriální integrity Ukrajiny, považuje ho za velkou chybu, ale zároveň se nepřidá k sankcím vůči Rusku. Občané následně tuto politiku de facto potvrdili ve volbách. Srbsku hrozil zákaz dovozu ropy od 15. května přes jadranský koridor vzhledem k tomu, že největší podíl v srbské společnosti NIS (Naftna industrija Srbije) drží ruský Gazprom. Vláda hrozbu sankcí nejspíš odvrátila právě svým hlasem v OSN. Srbský prezident Vučić zároveň v té době telefonicky mluvil se svým ruským protějškem Putinem, lze tedy očekávat, že ho o tom informoval a Moskvu hlasování Srbska na Valném shromáždění nepřekvapilo.