Setkání se státním tajemníkem Miodragem Kaporem

06.05.2022

Představitelé Česko-srbské asociace vzájemné spolupráce Radim Panenka, Marian Stepanović a Katarina Budjevac v Praze absolvovali jednání s panem Miodragem Kaporem, státním tajemníkem Ministerstva práce, zaměstnanosti, záležitostí veteránů a sociálních věcí.

V uplynulém týdnu zavítala do Prahy početná delegace z Bělehradu. U příležitosti připomínky výročí smrti Gavrila Principa a padlých srbských vojáků a zajatců během první světové války se konalo několik pietních setkání v Praze, Terezíně a Jindřichovicích. Delegaci vedl státní tajemník Miodrag Kapor a její součástí byli též zástupci srbského ministerstva obrany, srbské armády, kadeti Vojenské akademie a studenti Policejní a kriminalistické bělehradské univerzity.

Miodrag Kapor vystihl, že při každé jeho návštěvě jednotlivé země, kde mimo jiné obchází i pietní místa, mají s sebou vždy jak Srbskou státní vlajku, tak i vlajku hostitelské země. Státní tajemník také vystihl přátelskou atmosféru v České republice, kdy srovnával jeho pocit při setkání s představiteli zde a v jiných zemích. Cítil se tu prý více než vítán.

Státní tajemník Miodrag Kapor během svého pobytu v budově srbského velvyslanectví v Praze přijal vedení Češko-srbské asociace vzájemné spolupráce. Radim Panenka, Marian Stepanović a Katarina Budjevac se státním tajemníkem projednávali budoucí spolupráci a zapojení Asociace do připomínky důležitých mezníků česko-srbské historie. Miodrag Kapor zdůraznil jak si nesmírně váži konstantního vzestupu vztahů mezi Českou republikou a Srbskem, kde rovněž vyjmenoval všechny důležité historické události našich přátelských vztahů. Dle Kapora je nesmírně důležité, že se Česko-srbská asociace snaží tento vzestupný trend ještě více posílit.

Miodrag Kapor vysoce ocenil vznik a fungování Česko-srbské asociace, coby důležité organizace pro další rozvoj vzájemných vztahů v celé řadě společenských i obchodních oblastí. Vedení Asociace s panem státním tajemníkem rovněž hovořilo o kooperaci v konkrétních projektech týkajících se například péče o srbská pietní místa v České republice a naopak česká pietní místa v Srbsku, k čemuž existuje pevný základ v Dohodě mezi Srbskem a Českem týkající se ochrany válečných hrobů a vojenských memoriálů.

Asociace tímto děkuje panu Miodragu Kaporovi za setkání, otevřenost pro jakoukoliv spolupráci a nesmírně přátelskou atmosféru a slova během rozhovoru. Děkujeme také výjimečné konzulce Ambasady Srbska v Praze, Aleksandře Jovanović za organizaci a dlouhodobou spolupráci.

PIETNÍ MÍSTA PADLÝCH SRBŮ NA ÚZEMÍ ČR, VZPOMÍNÁNÍ NA OBĚTÍ:

Na území České republiky se nachází několik válečných památníků, tj. pomníků a pietních míst padlých Srbů, z nichž nejvýznamnější jsou:

- Kostnice s kaplí a hřbitovem v Jindřichovicích

- Pevnost Terezín s celami, výstavními a pamětními deskami a pomníky obětem 1. a 2. světové války a

- Kostel Nanebevzetí P. Marie na Olšanském hřbitově s pamětní deskou krále Alexandra a kostnici pro 132 srbských vojáků v kryptě kostela.

Kostnice s kaplí a hřbitovem v Jindřichovicích

Nedaleko obce Jindřichovice, Karlovarský kraj, byl za 1. světové války tábor pro válečné zajatce ze Srbska a v menší míře i z jiných zemí (Itálie a Rusko). Vojáci, kteří zemřeli v táboře, byli později pohřbeni na hřbitově poblíž tábora. Táborem prošlo kolem 40 000 vězňů, většinou Srbů.

Vodní nádrž, která existovala na území obce Jindřichovice, byla v letech 1926 až 1932 renovována a přeměněna na kostnici, ve které byly uloženy kosti srbských vojáků pohřbených po celé České republice. V kostnici jsou uloženy ostatky 7100 srbských a 189 ruských vojáků.

Každoročně 28. června se v Jindřichovicích koná pietní akt za oběti. Navíc u příležitosti Dne smíření v 1. světové válce, 11. listopadu, zástupce velvyslanectví R. Srbsko v Praze pokládá věnec na znamení úcty k obětem.

Režisér a scenárista Ognjen Mirić natočil dokumentární film "Sedm tisíc duší", který vypráví o utrpení Srbů v tomto táboře a je věnován těm, kteří se nevrátili do Srbska, ale odpočívají daleko od své vlasti.

Pevnost Terezín s celami, výstavními a pamětními deskami a pomníky obětem první a druhé světové války

Terezín je pevnost postavená Rakušany na konci 18. století a během první světové války sloužila jako vězení a tábor pro válečné zajatce. Skládá se z Malé a Velké pevnosti.

V Malé pevnosti byla věznice, kde byli zadrženi účastníci atentátu na rakousko-uherského arcivévodu Františka Ferdinanda (28. června 1914 v Sarajevu) Gavrilo Princip, Trifko Grabež a Nedeljko Čabrinović. Všichni tři byli v celách (samotkách) bez oken a jakéhokoli přirozeného nebo umělého světla. Během věznění zemřeli na tuberkulózu. Uvnitř cely v terezínské pevnosti jsou dnes pouze okovy zabudované do zdi, ke kterým byl připoután Gavrilo Princip, svědčící o jeho mučednické smrti. Na zdi před celou je skromná deska se jménem vězně.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Olšanském hřbitově s pamětní deskou krále Alexandra v kryptě kostela

Kostel Nanebevzetí P. Marie na Olšanském hřbitově v Praze (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice; Храм Успения Пресвятой Богородицы) patří k Pravoslavné církvi českých zemí a Slovenska (Pravoslávna cirkev v českých zemích a na Slovensku).

Postavili ji ruští emigranti v roce 1925 podle projektu českého architekta rusko-německého původu Vladimira Alexandroviče Brandta. Je také známá jako "ruská církev". V kostnicích, jedné vlevo a jedné vpravo, dole u schodů vedoucích do krypty kostela 1926-27 byly přeneseny ostatky 132 srbských (jugoslávských) vojáků pravoslavného vyznání, kteří byli pohřbeni na Olšanském hřbitově v Praze a na Vinohradském hřbitově.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Praze je pamětní deska věnovaná králi Alexandru I. Karadjordjevičovi. Na kříži je plátěná taška obsahující část krvavých šatů, které měl král na sobě při atentátu 9. října 1934 v Marseille. Král Alexandr I. Karadjordjevič věnoval tomuto kostelu 5 zvonů, které zvoní dodnes.

V souladu se Státním programem k výročí historických událostí osvobozeneckých válek Srbska se každoročně 28. dubna, v den, kdy Gavrilo Princip zemřel ve věku 24 let, koná vzpomínkový ceremoniál za přítomnosti představitelů Srbska z Ministerstva práce, zaměstnanosti, záležitosti veteránů a sociálních věcí RS, Ministerstva obrany RS, dále kadetů Vojenské akademie a studentů Akademie kriminální policie ve slavnostních uniformách.