Regulace cen pohonných hmot, tlaky na Srbsko a výhrůžka bombardováním. Srbský týdeník #18

11.03.2022

Přinášíme pravidelný souhrn toho, co se v uplynulém týdnu stalo v Srbsku a na poli česko-srbských vztahů. Srbský týdeník #18.

PDF verze Srbského týdeníku ZDARMA ke stažení ZDE:

  • Ukrajinští vojáci opouští KFOR. Na základě rozkazu ukrajinského prezidenta Zelenského se musí vojáci z Ukrajiny působící ve všech mírových misích na světě vrátit do vlasti, aby se zapojili do bojů proti ruským ozbrojeným silám. Týká se to i vojáků, kteří byli součástí mírových sil KFOR na Kosovu a Metohiji. V rámci mise KFOR v místě působilo 40 ukrajinských vojáků. Na území Kosova a Metohije působí v KFORu zhruba 3 600 vojáků z 28 zemí světa. Mírové sbory KFOR jsou přítomné na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, která mimo jiné garantuje i teritoriální integritu Srbska včetně území Kosova i Metohije.
  • Státní regulace pohonných hmot. Srbská vláda zakročila proti mimořádně rostoucím cenám nafty a benzínu. Ministerstvo obchodu, cestovního ruchu a telekomunikací na základě doporučení Ministerstva energetiky zveřejňuje každý pátek v 15 hodin aktualizované maximální ceny, které budou platit pro další týden. Aktuálně byla regulována cena nafty na maximálně 187,74 dinárů (což je o 8,74 dináru víc proti minulému týdnu) a benzínu 176,31 dináru. Ten zdražil o 5,31 dináru. V přepočtu na české koruny stojí v Srbsku litr nafty zhruba 40 korun a benzín 38 korun a tamní občané díky státnímu zásahu platí o deset korun (cca 45 dinárů) méně než my v České republice. Čerpací stanice v Srbsku jsou povinny dodržovat maximální státem dané cenové hranice u pohonných hmot a rozhodnutí je zatím platné po dobu následujících 30 dnů. Tankování na čerpacích stanicích je dovoleno pouze do nádrží vozidel.
  • Neutralita navzdory tlakům. Srbský stát čelí v posledních týdnech nebývale silnému tlaku ze strany západních států kvůli oficiální pozici vůči válce na Ukrajině. V rámci svého vystoupení na Kopaonik Bussiness Forum to řekla srbská premiérka Ana Brnabić. "Tlaky jsou hrozné, ale naši pozici budeme bránit jak jen budeme moci," uvedla s tím, že postoj Srbska coby striktně neutrální země je dobře vyargumentován a drží se mezinárodního práva a principů spravedlnosti. Připomeňme, že Srbsko po zahájení ruské invaze na Ukrajinu po zasedání Rady pro národní bezpečnost uvedlo, že narušení teritoriální integrity Ukrajiny považuje za velkou chybu, ale zároveň se nehodlá přidat k žádným sankcím vůči Rusku. "Ukrajina i Rusko jsou naše přátelské a bratrské země," řekl tehdy prezident Vučić. Toto stanovisko přivítali diplomaté jak Ukrajiny, tak Ruska a rovněž Spojených států amerických.
  • Priština vyhrožuje bombardováním. Ze strany bývalého tzv. premiéra samozvaného státu Kosovo Ramuše Haradinaje zazněly výhrůžky, že pokud třeba jen jediný srbský voják vstoupí na území Kosova a Metohije, Bělehrad bude bombardován. "Vím, že Američané nedovolují žádnému srbskému vojákovi vstoupit na území Kosova. Vím, že Bělehrad bude bombardován, pokud se něco takového stane. Stejně jako v roce 1999. Srbské vedení to dobře ví," řekl Haradinaj. Čím přesně toto přesvědčení podkládá již nesdělil. Sám patří mezi někdejší velitele teroristické organizace Kosovská osvobozenecká armáda (UČK) a do dneška nebyly vyšetřeny zločiny, kterých se měl za války buď sám dopustit, anebo k nim vydat rozkazy. Je důvodně podezřelý z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, obchodu s lidmi, znásilňování a mučení srbských vojáků, policistů a civilistů.