Přítel Srbska Johnny Depp, rozvoj Bělehradu a soud proti UČK. Srbský týdeník #15

17.02.2022

Přinášíme pravidelný souhrn toho, co se v uplynulém týdnu stalo v Srbsku a na poli česko-srbských vztahů. Srbský týdeník #15.

PDF verze Srbského týdeníku ZDARMA ke stažení ZDE:

  • Volby vypsány. Srbsko má před sebou hned trojí volby. 3. dubna budou občané volit místní samosprávy, parlament i prezidenta. Dosavadní prezident Aleksandar Vučić sice ještě svou kandidaturu neohlásil, ale všeobecně se to očekává. V případě, že ho vlastní strana navrhne, bude společným kandidátem jak své Srbské pokrokové strany, tak i Socialistické strany Srbska, kterou vede dosavadní šéf parlamentu, expremiér a exministr zahraničí Ivica Dačić. Oficiálně vypsané jsou dosud volby parlamentní a lokální. Prezidentské volby na stejné datum vyhlásí předseda Národního shromáždění Dačić pravděpodobně počátkem března.
  • Srbsko oslavilo Den státnosti. Nejvýznamnější srbský státní svátek připadá na 15. února, který je svátkem národním i náboženským zároveň. Na Den státnosti se připomíná počátek Prvního srbského povstání proti osmanské moci v roce 1804 a zároveň vznik první srbské ústavy roku 1835, tzv. Sretenjské Ústavy, což odkazuje k třetímu, duchovnímu, odkazu 15. února. Na tento den v pravoslavném kalendáři připadá svátek Setkání Páně či v našem prostředí jako Uvedení Páně do chrámu, v srbštině je to Sretenje Gospodnje. Podobně jako u nás 28. října v Den státnosti Srbska prezident promlouvá k národu a uděluje státní vyznamenání. Letos mezi desítkami laureátů byla i světová herecká legenda Johnny Depp, který si vyznamenání v Bělehradě osobně převzal. Depp je znám svým dlouholetým vřelým vztah k Srbsku, který získal díky osobnímu přátelství s filmovým režisérem Emirem Kusturicou, jehož označuje za bratra.
  • Francie podporuje vstup Srbska do EU. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je třeba zemím západního Balkánu vyslat jasný signál, že perspektiva jejich členství v EU existuje. Bude ale prý třeba provést v rámci EU reformy, aby bylo možné přijímat nové členy. V červnu by se o evropské cestě zemí západního Balkánu do EU měla pod záštitou francouzského předsednictví v Radě EU konat konference. "Francie chce postavit otázku evropské perspektivy západního Balkánu do středu svého předsednictví," uvedl prezident Macron ve svém blahopřejném dopisu v rámci srbského Dne státnosti.
  • Rozvoj Bělehradu. V minulých dnech byla představena strategie pro rozvoj srbského hlavního města "Bělehrad 2030". Obsahuje devět klíčových kapitol od konkurenceschopné ekonomiky, přes městskou infrastrukturu, zdravotní a sociální politiku až po inovace, nové technologie a ochranu životního prostředí. Projekt představil místostarosta Bělehradu Goran Vesić. Na vypracování strategie podle něho 14 měsíců pracovali experti na daná odvětví, nevládní organizace či univerzitní fakulty. V plánu je, aby měl Bělehrad do roku 2030 dvě linky metra (stavba začala v minulém roce), pět čistíren odpadních vod, sedm nových mostů, dva nové tunely, 100 nových parků, 150 kilometrů cyklostezek nebo průmyslový park.
  • Inovace srbské medicíny. Srbští inovátoři v oblasti lékařství představili na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji své nejnovější úspěchy. Jde například o specializovaný systém pro sledování tělesné teploty miminek, zařízení s videohrami určené k rehabilitacím při neurologických onemocněních, které napomůže k regeneraci mozkových buněk, mobilní CT skener či inovativní přípravky pro zmírnění příznaků cukrovky.
  • Haagský soud proti UČK pokračuje. Speciální soudní komora se sídlem v Haagu, která byla založena s cílem vyšetření zločinů někdejší kosovsko-albánské teroristické organizace UČK pokračuje v přípravách na zahájení procesů se skupinou čtyř obviněných v čele s Hašimem Thačim. Prokuratura uvedla, že k předložení všech dosud nashromážděných důkazů bude potřebovat 1 863 hodin. Soudní spis s důkazy obsahuje 43 tisíc stran, je připraveno 153 svědků a 20 hodin audiovizuálního materiálu. Podle odhadů může celý soudní proces trvat 112 měsíců, tedy skoro 10 let.
  • Odhalení restaurovaného slavného díla. Národní muzeum v Bělehradu slavnostně odhalilo dlouhou dobu pečlivě restaurovaný slavný obří obraz Korunovace cara Dušana od malíře Paje Jovanoviće. Kompozice je velká přes 20 metrů čtverečních a byla namalována na základě zakázky Srbského království pro potřeby účasti na světové výstavě v Paříži v roce 1900. Malíř Jovanović získal za dílo, které znázorňuje 31 historických postav, množství obdivných uznání a vyznamenání. Data a podklady k vizuálnímu zobrazení Dušanovy korunovace sbíral ve Vídni, Benátkách, Konstantinopoli, Skopje, Prizrenu a srbských středověkých klášterech.