Muž, který bránil Gavrila Principa. Příběh rakouského advokáta

26.07.2023

Gavrilo Princip je jméno, které znají všichni. Možná už nevíte, kdo to byl Rudolf Zistler. Tento mladý rakousko-uherský advokát se v roce 1914 v Sarajevu ujal soudní obrany skupiny 25 lidí obviněných z atentátu na následníka vídeňského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. O jeho životním osudu před lety vznikl velkolepý film s názvem "Bránil jsem Mladou Bosnu".

Sarajevský atentát je v historii zažitý jako "terminus technicus" pro akt, který stál na počátku první světové války. Jak ovšem většina z nás ví už ze základní školy, nešlo o skutečný důvod, nýbrž pouhou záminku, jak zahájit válečné tažení, na které bylo hlavně tehdejší Německo dávno připraveno a celá léta vyhledávalo vhodnou záminku.

Následník rakouského trůnu František Ferdinand d'Este byl vyslán na návštěvu Sarajeva, kam dorazil coby představitel okupační moci nad zemí, kterou tehdejší Rakousko-uherská monarchie anektovala (tedy nezákonně obsadila) již v roce 1908. Jak známo, rakouský arcivévoda si do Sarajeva přijel pro smrt. V českém prostředí je coby vykonavatel atentátu znám pouze jediný muž, Gavrilo Princip. Faktem je, že zdaleka nebyl sám.

Gavrilo Princip byl členem skupiny Mladá Bosna, jejímž cílem bylo odtržení od Rakousko-Uherska. Tato odbojová skupina byla široce rozvětvená a spolupracovala s podobně smýšlejícími organizacemi v dalších rakousko-uherských zemích včetně Česka, kde měla napojení na tzv. Omladinu. Mezi její představitele zde patřil například první československý ministr financí Alois Rašín, který během své odbojové činnosti v průběhu první světové války jen o vlásek unikl smrti za údajnou velezradu.

Tolik pro kontext. Nyní se vraťme k soudnímu procesu s Mladou Bosnou. Po realizaci atentátu, policejním vyšetřování a zatčení podezřelých byla soudní obrana celé skupiny úředně svěřena čerstvě vystudovanému advokátovi Rudolfu Zistleru. Přes jeho rakouské jméno pocházel ze smíšeného manželství. Narodil se v Záhřebu a vystudoval ve Vídni a až tam se naučil německy.

V roce 2014 o Zistlerovi a jeho životním soudním procesu s Gavrilem Principem a dalšími 24 lidmi natočil srbský režisér Srdjan Koljević velkolepý a téměř tříhodinový film "Bránil jsem Mladou Bosnu". V angličtině film nese název "Muž, který bránil Gavrila Principa".

Snímek začíná v roce 1941, kdy se již starší právník Zistler prochází ve svém záhřebském bytě a přeruší ho hlasité bušení na dveře. Dorazí uniformovaní chorvatští ustašovci se zatykačem. Manželka ho brání s tím, že musí jít o chybu. Zistler ale pouze požádá o teplý zimní kabát a klidně odchází se slovy, že moc dobře víc, proč byl zatykač vydán. Důvodem je jeho starý sarajevský případ z roku 1914, kdy jako mladý právník obhajoval Gavrila Principa a jeho spolubojovníky. Sice to byl rakousko-uherský právník, ale držel se přesně právního řádu tehdejší Bosny a Hercegoviny.

Zistler se dostane do vězení mezi srbské zajatce, kteří se chtějí s novým příchozím seznámit. Když se jim představí cizím jménem, nechápou, proč cizince poslali mezi Srby. On jim odpoví krátkou větou: v roce 1914 jsem jako advokát hájil Mladou Bosnu. Následuje jeho vyprávění ostatním vězňům o celém procesu, kdy se filmový děj přesune právě do roku 1914 a celého příběhu.

Rudolf Zistler je v celovečerním snímku z roku 2014 představen jako spravedlivý advokát, který nikomu nestraní, a přestože nemá žádný vztah k Srbsku, do poslední tečky se drží platných prvních předpisů a během soudního procesu se znelíbí soudcům i rakousko-uherské moci, protože odmítá upustit od zákona.

Zistler se po svém zatčení v době existence nacistického Nezávislého státu Chorvatsko dostane do koncentračního tábora Kerestinec. Druhou světovou válku přežije a umírá v roce 1960.

Film "Bránil jsem Mladou Bosnu" se svou délkou 2 hodiny a 47 minut může zdát jako zbytečně dlouhý, ale pokud se rozhodnete pro jeho shlédnutí, změníte názor. Jde o zdařilé dílo současné srbské filmové tvorby, které zachycuje nejen pozadí celého soudního procesu s Gavrilo Principem a dalšími představiteli Mladé Bosny, ale i osud spravedlivého rakousko-uherského advokáta, který nehodlá slevit z právních principů, přestože mu to několikrát v životě významně uškodí. Film je natočen na základě skutečných událostí. Mezi hlavními zdroji autoři uvádí zápisky advokáta Rudolfa Zistlera, prokutátora Lea Pfeffera a manželky jednoho ze souzených.

CELÝ FILM MŮŽETE VIDĚT ZDE: