Ministr zahraničí Selaković: rozhovor o česko-srbských vztazích

13.08.2021

Srbský ministr zahraničních věcí Nikola Selaković přijal v Bělehradě ve své pracovně představitele Česko-srbské asociace vzájemné spolupráce. Při této příležitosti jsme s panem ministrem pořídili rozhovor o vývoji česko-srbských vztahů.

Pane ministře, jak byste popsal současnou podobu česko-srbských vztahů?

Vztahy mezi Srbskem a Českem jsou vztahy dvou spřátelených bratrských zemí. Dva spřátelené bratrské národy, dva národy, které si v minulosti byly mnohem bližší a mnohem více spolupracovaly než si to my jako mladší generace dokážeme představit. Na první místě především proto, že hlavně v 19. století a začátkem 20. století šlo o vztahy Srbů a Čechů, aby byly po první světové válce vytvořeny dva větší státní celky, v českém případě Československo, v srbském případě Jugoslávie.

Jugoslávie už neměla to, co mělo tehdejší Srbské království, protože následně po druhé světové válce šel srbský význam ve vztazích s Čechy stranou. Dnes jde o dvě země, které společně hledí do budoucna, a které jedna druhé pomáhají a dobře spolupracují.

Česká republika silně a principiálně podporuje cestu Srbska do Evropské unie a je jedním z nejvýznamnějších investorů v Srbsku. Stejně tak český trh se pro naše hospodářství stává důležitějším, za poslední tři roky máme ve vzájemném mezinárodním obchodu přebytek. Porovnáme-li naše vzájemné ekonomické vztahy v současné době, tak v roce 2020 jsme měli hodnotu vzájemného obchodu 1,2 miliardy eur a jenom prvním pololetí letošního roku to bylo 721,1 milionu eur. Poukazuje to na jasnou tendenci růstu a zároveň na potenciál, který je stále nevyužit, což se, jak věřím, změní v době, která je před námi.

Abych v odpovědi na vaši otázku uvedl konkrétní příklad. Když byla v minulých dnech ve Skopje představena iniciativa našeho prezidenta Vučiće s názvem Otevřený Balkán, která spojuje Srbsko, Severní Makedonii a Albánii, mohli jste si všimnout, že ministři zahraničních věcí V4, mezi kterými je pochopitelně i váš český ministr zahraničí, jako první první tuto iniciativu přivítali jako něco velmi pozitivního nejen kvůli ekonomickému spojení našeho regionu, ale také jako mimořádně důležité pro evropskou perspektivu i jako propojení jednotlivých ekonomik v naší části Evropy po vzoru Visegrádské skupiny. Otevřený Balkán je iniciativa, která určitě přinese mnoho dobrého Srbům, Albáncům a Makedoncům.

V jakých oblastech vidíte možnosti dalšího rozvoje našich vzájemných vztahů?

Možností nepochybně existuje celá řada, hlavně pokud se bavíme o ekonomice a evropské integraci. Pokud jde o evropskou integraci, Česká republika nám poskytuje tak silnou a jasnou podporu, že je nemyslitelné, aby tato podpora byla ještě vetší a silnější. Hovoříme-li o ekonomice, prostoru pro spolupráci je dostatek.

Připomenu, že předchozí ministr zahraničních věcí České republiky (Tomáš Petříček, pozn. red.) byl v Bělehradě v březnu tohoto roku a vzal sebou poprvé od začátku covidové epidemie důležitou skupinu českých podnikatelů, při té příležitosti se konalo srbsko-české podnikatelské fórum. Představitelé našich dvou hospodářství spolu hovořili o konkrétních projektech, ve kterých existují významné šance pro prohlubování naší ekonomické spolupráce. Jak na poli energetiky, tak i na poli zelené agendy. Samozřejmě také ohledně moderních technologií v zemědělství.

Prakticky neexistuje oblast ekonomiky, ve které nemůžeme spolupráci prohlubovat a poprvé jsme také měli zájem o prohloubení spolupráce v oblasti turismu. Přesněji řečeno zájem přišel z české strany, konkrétně pro investice do lázeňského turismu. Naši přátelé a bratři Češi jsou ve střední Evropě bezpochyby nejlepší v lázeňském turismu. Během návštěvy prezidenta Vučiće České republice v květnu tohoto roku zazněly velmi konkrétní návrhy českých podnikatelů pro investování do této oblasti v naší zemi. To, co nesmíme zanedbat a kde bychom měli naši spolupráci dále prohlubovat, je oblast kultury, vzdělávání a vědy. Nezapomínejme na fakt, že my Srbové a vy Češi jsme dva slovanské národy, které hovoří jazyky se stejnými kořeny a právě tento fakt nás v porovnání s druhými činí ještě bližším.

Letošní návštěva prezidenta Vučiće v Praze, kterou jste zmínil, byla velmi úspěšná, což veřejně oba prezidenti sdělili. Jak se prezidentská návštěva reálně promítne do vztahů našich dvou zemí?

Toto setkání dvou hlav států, dvou prezidentů je něco, čemu je možno dát historickou váhu. Nešťastná devadesátá léta probíhala způsobem, že se velká Jugoslávie rozpadla v krvavém válečném konfliktu. V Srbsku se poté odehrála těžká ekonomická transformace a my jsme nyní fakticky v situaci, kdy vytváříme s Českou republikou nové ekonomické vazby. Je tedy na nás, na současné generaci, abychom vytvořili základ pro budoucí vztahy spolupráce mezi Srbskem a Českou republikou. Přesně to dělají naši prezidenti, Aleksandar Vučić a Miloš Zeman. Každé jejich setkání má z jedné strany nádech bratrského přátelského vztahu, upřímných vztahů dvou velkých a seriózních státníků, tak i praktickou část vztahů. Prezident Vučić během návštěvy České republiky se setkal nejen s představiteli vlády, ale i s důležitými podnikateli, kde hovořil o konkrétní spolupráci. Srbsko se také snažilo jak mohlo, aby v době pandemie pomohlo českému bratrskému národu v boji s covidem tím, že darovalo České republice tolik vakcín, kolik jen jsme mohli darovat. Z druhé strany jsme během této návštěvy slyšeli výroky prezidenta Zemana, které se dotkly každého Srba právě tam, kam si nejspíše prezident i přál, přímo na duši.

Co se týká omluvy prezidenta Zemana, což je nepochybně historický výrok, ptal jsem se během rozhovoru s prezidenta Vučiće, zda si myslí, že se ještě omluví vedoucí činitelé jiných zemí. Prezident Vučić odpověděl, že prezident Zeman byl první, ale určitě ne poslední. Co si myslíte Vy?

Pokud byste se zeptali kohokoliv v Srbsku před pár lety, zda je možné a reálné očekávat něčí omluvu za to, co se v Srbsku dělo v první polovině roku 1999, tak byste nejspíš nenarazil ani ani na jednu věrohodnou osobu, která by vám řekla, že je to možné. Po omluvě prezidenta Zemana to už jako nemožné nevypadá. Jsem přesvědčen, že působením času ve světě přibudou další, kteří dokážou pochopit srbský příběh.

Tento příběh není jednoduchý, není lehký a nejlepší způsob, jak ukázat skutečnou stranu tohoto příběhu je, abychom v Srbsku všichni pracovali mnohem více na tom, jak ukázat, že jsme normální evropský svobodný národ, který se během celé své historie snažil bojovat za svou svobodu, za spravedlivé cíle a správné hodnoty.

Není snadné to všem dokázat, ale nejlépe toho docílíme, když na sobě budeme hodně pracovat, aby všichni viděli, že Srbsko má velký potenciál a umí ho využít. Své snažení upínáme k tomu, aby naše země byla v budoucnu respektována tak, jak si zaslouží a bylo na ni nahlíženo jako na národ s bohatou historií a kulturou, ale také s důležitým a zodpovědným vztahem ke své budoucnosti.

Připravujeme druhou část rozhovoru o situaci Kosova a Metohije.