Ivica Dačić: Češi jsou naši přátelé a bratři skrze celou historii

18.10.2021

Předseda Národního shromáždění Srbské republiky Ivica Dačić mluví v rozhovoru pro Česko-srbskou asociaci vzájemné spolupráce o vzájemných vztazích obou zemí, chválí jejich úroveň a děkuje za pomoc ČR při jednáních o vstupu do EU.  Dačić se zmiňuje také o zahraničněpolitických prioritách Srbska či situaci ve vztahu ke Kosovu a Metohiji.

Předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić
Předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić

Pane předsedo, jakým směrem se podle Vás vyvíjí vztahy našich dvou zemí? V letošním roce byly kontakty mezi Českem a Srbskem dost intenzivní.

Pokud lze o některých dvou zemích říct, že mají skutečnou tradici skvělých a přátelských vazeb bez jakýchkoli sporů a nedorozumění skrze celou svoji historii, pak jsou to Srbsko a Česko. Neexistuje oblast, ve které bychom historicky přátelsky nespolupracovali. Vzájemně se respektujeme a naše národy jsou si velmi blízké. Kdyby byly mezinárodní vztahy aspoň z poloviny tak dobré, jako vztahy Srbka a Česka, svět by byl šťastný. Setkávání a rozhory mezi našimi státníky jsou časté, jak v Praze, tak i v Bělehradě se potkáváme několikrát ročně, máme spousty společných témat a zájmů. Naše podniky výborně spolupracují, vzájemná obchodní výměna je přesahuje miliardu eur ročně a to i v době pandemie. České společnosti patří v Srbsku mezi velké investory, zaměstnávají mnoho našich lidí.

Česká republika je velkým zastáncem srbského přistoupení k Evropské unii, upřímně si to přeje a hodně nám na této cestě pomáhá, za což jsme vděční. Vaše země je pro nás vzorem, protože její cesta do EU je jednou z nejúspěšnějších ve východní Evropě. Využíváme vaše zkušenosti a doufáme, že v blízké budoucnosti budeme ve stejném evropské společnosti.

Zintenzivnění spolupráce mezi oběma zeměmi přišlo hlavně po květnové návštěvě prezidenta Vučiće v Praze. Jak ji takto zpětně hodnotíte?

V mnoha ohledech šlo o návštěvu, kterou si budeme pamatovat. Setkávání v Praze nejlépe svědčí o tom, jaké jsou ve skutečnosti naše vztahy, které výrazně předčí obvyklé bilaterální vztahy mezi nějakými zeměmi, protože ukazují, že mezi námi existují silné přátelské a bratrské emoce. To, že prezident Zeman před naším prezidentem Vučićem vyslovil omluvu srbskému národu za podíl na bombardování v roce 1999, je skutečností, na kterou Srbsko nikdy nezapomene. Náš národ s velkým respektem a obdivem přivítal slova prezidenta Zemana. Tato slova zazněla od velkého státníka a přátelského českého národa. Prezident Vučić ve jménu Srbska tehdy odpověděl příkladným způsobem tak, že premiéru Babišovi slíbil dar v podobě 100 tisíc vakcín Pfizer, které do deseti dnů od vyslovení slibu dorazily do Prahy. Slyšel jsem, že některé, že Česku byly přislíbeny i dary vakcín z EU několik měsíců před tím, ale jestli se k vám dostaly už nevím.

Během Vaší návštěvy v Praze v září tohoto roku se mluvilo o bližší spolupráci obou parlamentů. Jak to vypadá v praxi?

Spolupráci a komunikaci máme výbornou. Moje návštěva v Praze byla součástí kontinuální diskuse mezi našimi parlamenty, protože vývoj našich vztahů není pouze o setkávání prezidentů, ale i dalších představitelů. Za posledních několik let byly v Bělehradě představitelé českého parlamentu několikrát, členové Výboru pro evropské záležitosti, Výboru pro obranu, Zahraničního výboru, Výboru pro vědu a vzdělávání. Pro nás jsou vzájemné debaty nesmírně důležité především proto, že chceme slyšet české kolegy i jejich zkušenosti ve schvalování reformních zákonů, které pomohou ke splnění kritérií pro členství v EU. Parlament je v tomto procesu centrálním místem a my jsme v tomto ohledu velmi aktivní a uvítáme jakýkoli druh pomoci. Od českých kolegů se nám této pomoci skutečně dostává. Těším se v budoucnu na další setkání s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem, se kterým jsem se viděl už před dvěma lety jako ministr zahraničních věcí. Témat k rozhovorům máme dost, náš parlament je velmi zaměstnán, pracujeme na změně Ústavy a pod naší záštitou se vyvíjejí rozhovory politických stran kolem volebních podmínek a vyvíjíme k tomu i pravidelnou zákonodárnou aktivitu.

Srbsko už roky usiluje o členství v Evropské unii, nicméně ze strany Bruselu se často mění podmínky. Jak tento proces postupuje?

Srbsko se za posledních pár let na své evropské cestě dost posunulo, je to priorita našeho státu a všechny naše instituce i celá společnost se tomu věnuje. Neposouváme se tak rychle, jak bychom si přáli, jak si reálně zasloužíme a máme za to, že naše reformy a přizpůsobování evropským pravidlům jsou skrze počet otevřených a uzavřených kapitol přístupových rozhovorů mnohem dál, než sama EU uznává. Náš status i rychlost k dosažení právoplatného členství nezáleží jenom na nás, ale také na unii, která je často soustředěná jinými tématy. Rozšíření kvůli tomu nepostupuje tak rychle, jak bychom si přáli a jak by mělo být i reálné. Jsme si vědomi toho, že přijímání nových členů není mezi některými členskými zeměmi zrovna populární, protože tahle otázka už evropským politikům nepřináší hlasy. To však není případ České republiky, protože její hlas a podpora našeho vstupu do EU je silná a pro nás velmi důležitá. Stejně jako hlas mnoha dalších přátelských států z Evropské unie.

Někteří Srbsku vyčítají příliš širokou zahraničněpolitickou orientaci. Na čem svou zahraniční politiku stavíte?

Coby předseda parlamentu, ale i jako dlouhodobý ministr zahraničních věcí vám mohu potvrdit, že Srbsko má velmi jasnou a principiální zahraniční politiku, jejíž základy leží v několika klíčových národních zájmech. Především se jedná o otevřenost a spolupráci. Evropská unie je sice naší prioritou, ale především také spolupráce s tradičními přáteli Srbska, jako je třeba Česká republika, nebo regionální země a sousedé, které se Srbsko snaží spojit prostřednictvím projektu Otevřený Balkán či mnohé další projekty. Snažíme se odstranit ekonomické bariéry zeměmi našeho regionu, přesně tak jako to činí členské státy EU mezi sebou. Není důvod čekat až nám EU odstraní překážky pro vzájemnou výměnu zboží na našich hranicích, ty můžeme odstranit i my sami.

Máme partnerské a blízké vztahy se Spojenými státy americkými, oboustranně jsme pracovali na jejich neustálém zlepšování s tím, že v minulých několika dekádách byly na nejnižší úrovni v rámci naší společné historie.

Rusko a Čína představují pro Srbsko velké ekonomické a politické partnery a nemáme jakýkoli zájem kvůli čemukoliv tyto vztahy narušovat. Především mám na mysli sankce, které Evropské unie proti Rusku uplatňuje. Srbsko se k nim nepřidalo a nikdy to ani nemá v plánu.

Dlouhodobým tématem je řešení otázky Kosova a Metohije. Přes všechny události a incidenty, posouvá se situace k nějakému řešení?

Náš dialog o Kosovu a Metohiji pod křídly EU trvá přes 10 let. Sám jsem jeho součástí od samého začátku a jako předseda vlády jsem v roce 2013 podepsal Bruselskou dohodu. Z pozice člověka, který je celou dobu součástí tohoto procesu mohu svobodně říci, že my jsme nejodpovědnější a nejkonstruktivnější stranou této dohody. Nicméně dialog je opět na mrtvém bodě a není to zdaleka poprvé. Stalo se to již mnohokrát a naše strana za to nikdy nebyla zodpovědná. Vždy jsme si přáli s Prištinou najít kompromis, celá léta to zdůrazňujeme a chováme se podle toho. V Bruselu i ve Washingtonu si toho jsou dobře vědomi. Na straně kosovských Albánců ale žádnou ochotu nevidíme, bez ohledu na to kdo tam je zrovna u vlády. A jejich vlády se často mění.

Během jednoho z posledních kola rozhovorů v Bruselu, kde byl přítomen i náš prezident Vučić, přišla albánská strana s některými požadavky, které se týkaly překrucování historie. Vážně si myslíte, že někdo seriózní může přistoupit na takový způsob jednání? Nevím, jaká je budoucnost tohoto procesu, protože to záleží především na mezinárodních prostřednících EU a USA. Dobře vědí, že pokrok záleží především na Prištině a jejím chováním, jenže to si musí vyřešit mezi sebou.

Jaký vliv na to všechno má celková bezpečnostní situace ve světě? Co na aktuální vývoj coby dlouholetý šéf diplomacie říkáte?

Jsme znepokojeni náhlými politickými a bezpečnostními změnami a k tomu znepokojení máme důvod, protože Srbsko je centrální stát na Balkánu, přes který se lámou zájmy mnoha velkých světových i regionálních si. Jsme malá země a potřebuje stabilitu ve světě, který nás obklopuje, abychom mohli jít dopředu. Velké krize jako byl Afghánistán, migrace, ale i pandemie nehrají do karet našim ambicím a zájmům. Ukázali jsme schopnost takovým krizím úspěšně vzdorovat. Připomenu třeba, že Srbsko je v boji s pandemickou krizí na samém vrcholu světa i Evropy ve zdravotnickém i ekonomickém pohledu. Nejraději bychom ale byli, kdyby takové globální krize nepřicházely, protože potřebujeme stabilitu, bez které nemůžeme naplno ukázat veškerý svůj potenciál, který není malý.

V každém případě je Srbsko připravené participovat na řešení všech mezinárodních problémů a mnohokrát jsme prokázali, že jsme partnerem, na kterého se mohou spolehnout i ti největší.