Těžkooděnci jsou ze severu Kosova a Metohije pryč. Bělehrad vyhrál

04.10.2021

Speciální policejní jednotky ROSU kosovsko-albánské moci se musely stáhnout z administrativních přechodů Jarinje a Brnjak na serveru srbské autonomní oblasti Kosovo a Metohije. Lze říci, že Bělehrad se svou diplomatickou aktivitou uspěl.

Prezident Vučić a šéf Kanceláře pro Kosovo a Metohiji Petar Petković
Prezident Vučić a šéf Kanceláře pro Kosovo a Metohiji Petar Petković

Zhruba dva týdny trvala vážná krize na severu Kosova a Metohije, která měla potenciál ohrozit mír a bezpečnost v celém regionu. Důvodem byl nepochopitelný krok prozatímních kosovsko-albánských úřadů v Prištině. Bez jakéhokoli odůvodnění poslala prištinská samozvaná vláda vedená Albinem Kurtim na administrativní přechody na severu Kosova a Metohije (Kosmet) na 350 ozbrojenců s obrněnými vozy i snipery. O akci předem nebyli informováni předsedové příslušných okresů (opštin) a dokonce ani jednotky KFOR. Důvodem přítomnosti ozbrojenců s útočnými puškami prý bylo zajistit nutnou výměnu registračních značek automobilů.

Priština totiž tvrdila, že na území Kosova a Metohije více nesmí vstupovat motorová vozidla, která mají registrační značky Srbské republiky a je nutné tyto SPZ sundat a pro pokračování na území Kosmetu zakoupit dočasné značky tzv. Republiky Kosovo.

Srbská vláda na to okamžitě reagovala jednoznačnými výzvami ke stažení albánských ozbrojenců a Srbové ze severní části Kosova a Metohije na protest oba administrativní přechody zablokovali. Přestože se některá západní média snažila vinu za krizi svalovat na obě strany, místy dokonce jen na tu srbskou, ke vnímání reality stačí shrnout fakta.

Krize s potenciálem ohrozit regionální bezpečnost vznikla na základě jednostranného kroku albánské "vlády" v Prištině, kdy odmítla na území Kosova a Metohije pouštět vozy s poznávací značkou Srbska, suverénního státu a člena OSN a výkon tohoto kroku podpořila pomocí zastrašujících stovek těžkooděnců a obrněných vozů. Jak jsme již uvedli, jednalo se o jednostrannou akci.

Srbská strana, která byla postavena před hotovou věc, od počátku upozorňovala na několik věcí. Především na to, že Priština tímto krokem brutálně porušila dříve vyjednané, oboustranně podepsané a platné Bruselské dohody o tzv. normalizaci vztahů.

Další věcí pak bylo, že prištinská moc svým rozhodnutím de facto zbavila srbské občany základního lidského práva - práva na svobodu pohybu.

Srbsko v čele s prezidentem Aleksandrem Vučićem se snažilo celý případ vyřešit diplomatickou cestou. "Neradi bychom došli do situace, kdy budeme muset přijmout protiopatření," reagoval v průběhu krize Vučić. Tomu se nakonec povedlo vyhnout. Srbská strana pouze reagovala monitorovacími přelety bojových letounů MIG-29 a vrtulníků Mi-35 ve vzdušném prostoru v blízkosti administrativních přechodů a uvedla armádu do bojové pohotovosti. Kosovští Srbové totiž mají stále v živé paměti pogrom z března 2004, kdy hodně lidí přišlo o život, bylo vyhnáno z domovů a zničeny celé vesnice či kulturní památky včetně klášterů.

Na přechodu Jarinje nyní totiž dokonce došlo k násilné akci. Příslušníci albánské jednotky ROSU zranili několik srbských občanů, kteří podle médií neměli ani nic společného s protesty, pouze procházeli do práce. Dva z nich skončili s těžkými zraněními v nemocnici.

Priština vyzývala Bělehrad k dojednání kompromisu, k čemuž srbského prezidenta vyzývali i představitelé EU a NATO. Vučić to odmítal s tím, že Srbsko ani jediným svým krokem krizi nevyvolalo a neexistují důvody, proč by měla jeho vláda přistupovat na kompromisní řešení poté, co Priština brutálně porušila podepsané dohody.

Proti počínání kosovsko-albánských představitelů se dle veřejných zpráv nakonec neoficiálně ohradilo i americké ministerstvo zahraničí. Několik dní poté se začaly věci hýbat a Priština přistoupila na to, že jednotky stáhne a uvolní přechody, pokud odejdou i srbští protestující občané. Tak se i stalo a od osmé hodiny ranní 4. října jsou opět oba administrativní přechody mezi centrálním Srbskem a Kosovem a Metohijí volné a funkční. Důsledkem toho v praxi pak je, že srbské registrační značky se nemusí při vstupu na území Kosova a Metohije sundávat, ale majitelé vozů na nich musí zakrýt státní symboly, což platí oboustranně. Ukazuje to na nespravedlivý dvojí metr, který mezinárodní společenství používá a ve své politice stále nepochopitelně zvýhodňuje kosovsko-albánskou stranu.